Home » Recepty nepivní – ostatní

Recepty nepivní – ostatní

  • Svatavský pivní chléb – mlátový
  •  

  • Uvedený chléb je chlebem domácím, bez zbytečné chemie a současně s přídavkem zbytku po uvaření piva, což je mláto. Řečeno pekařsky, bude to vlastně celozrnný chléb a to dokonce z několika druhů zrní, protože většinou používáme několik druhů sladů. Ječmen, pšenice a další
  • Celkové množství 2 – 3 bochníčky
  • Základní ingredience:
  • žitná mouka 1 kg
  • hladká mouka pšeničná 1 kg
  • polohrubá mouka pšeničná 1/2 kg
  • mláto 10 dkg až 1/2 kg – na úkor polohrubé mouky. Kolik dám mláta, tolik uberu polohrubé mouky.(Nutno vyzkoušet co bude komu chutnat). Může se dát i plná dávka mouky a plná dávka mláta, ale při horším droždí může hůře prokynout vzhledem k množství těsta.
  • droždí 70 gramů, 2 kostky
  • ocet 3 lžíce polévkové
  • sůl 4 dkg – 6 dkg – chleba těsně po upečení se zdá dost slaný, ale po vychladnutí je to přesně to, co to má být
  • drcený kmín 3 lžíce polévkové – téměř rovné
  • vlažná voda cca 1,2 – 1,5 litru – množství vody je přímo úměrné vhkosti přidávaného mláta. Osobně doporučuji mláto raději trochu vysušit, aby potom nebyl chleba mazlavý
  • Poznámka k použitému mlátu, jako zbytku po uvaření piva. Přímo pro pečení se moc nehodí, je nutno jej trochu předsušit, aby nebylo mazlavé. Doporučuji v létě na sluníčku za občasného promíchání jej nechat vysušit a je potom možnost použití kdykoliv. V zimě asi bude nutno vysušit pomalu v troubě. Není nutno se bát, že potom bude v chlebu moc suché. Nalitou vodou do těsta se také navlhčí a bude vše přesně jak má být.
  • Recept, který zde uvádím není můj vlastní, ale jen jsem postupně vylepšil recept, který mi zachutnal a zcela samozřejmě je možno jej téměř libovolně obměňovat (znám ho například ve variantě, jako chléb s přídavkem cibule, se lněným semínkem, sezamem a pod.). Záleží jen na každém z nás. Takto podobně jdou dělat i celozrnné rohlíky a jiné podobné výrobky.
  • Všechny ingredience smícháme do poměrně tuhého těsta, které dobře propracujeme a necháme 45 minut vykynout. Droždí se v tomto případě rozdrobí přímo do mouky a samostatně se kvásek nepřipravuje. Samozřejmě není to žádné dogma, je možno vyzkoušet.
  • Nebo rozděláme do trochy oslazené vody droždí a necháme kvasnice rozběhnout, to už známe z výroby piva.
  • Žádný z autorů, které znám, nedoporučuje kvásek zadělávat v tomto případě mlékem, jako u koláčů. Nevím proč, ale respektuji ostatní zkušenosti.
  • Během kynutí je nutno těsto ještě 1 – 2x promísit. Nepodcenit tuto nutnost !!!
  • Těsto potom rozdělíma na dva až tři bochníčky – zde doporučuji rozdělit na stejné pomocí váhy, protože se pečou v troubě najednou. Je tedy nutnost stejného propečení. Bochánky vyválíme ještě každý zvlášť a poklademe na pomoučený plech a nebo lze dobře použít tzv. pečící papír. Předpokládám určitě správně, že nikdo nevlastní pekařskou pec originální a po babičce někde na chalupě. Na tomto plechu necháte ještě dalších cca 30 min znovu vykynout.
  • Pečeme při teplotě 220°C 10-15 minut potom zmírníme teplotu na 180°C a pečeme ještě dalších cca 45 minut. Během pečení potíráme povrch mírně slanou vodou (já osobně jen čistou vodu – ono té soli je tam i tak dost). No a kdo by to chtěl ještě malounko vylepšit a má rád, stejně, jako já popraskaný chleba, může po prvním zapečení ( při 220°C ), ještě na povrchu chleba udělat zářezy z boku až do ještě syrového těsta (naše babičky dělaly křížek). Já osobně to mám velice rád a jsem schopen takto oloupat klidně i celý chleba k mé spokojenosti, ale ostatní mi nadávají HI HI.
  • Jak poznáme, že je chléb upečený? Využijeme zkušenosti manželky. A máme k tomu celkem dva způsoby. Jeden jak se dělá doma a druhý, jak to dělají pekaři.
  • 1 – To se vezme špejle a do bochníčku se zapíchne úplně až co to půjde. Po vytáhnutí nesmí na špejli zůstat žádné přilepené syrové těsto. Potom je to „OK“.
  • 2 – Na chleba se poklepe prstem, jestliže slyšíme čistý dutý zvuk, je chleba hotový.
  • Kdyby se nám zdála kůrka poněkud tmavší už během pečení, než bychom chtěli, je možno přikrýt bochníčky kouskem alobalu. Zde znovu doporučuji případnou pomoc manželky.
  • Tak nejen pivo je boží dar, ale náš chléb vezdejší je na tom stejně. Můžeme se tedy pokusit, alespoň pro spestření si vylepšit naše posezení s kamarády. No a ten kousek klobásy a nebo uzeného už snad manželka přece jen dodá ??? A nebo ne ??? Jestli nedodá, můžeme příště uveřejnit i takový recept. To není vůbec žádný problém.

  •  

  • Ruský chlebový kvas
  •  

  • Jedná se v Rusku o velice starý a dodnes oblíbený nápoj. Dá se nazvat přímo národním nápojem, který je nasládlé chuti a pro jeho sytící prvky, je to opravdu tekutý chléb. My starší jsme jej mohli i pít přímo v Moskvě a dalších tehdy sovětských městech, kde se prodával přímo na ulici, z pojízdných nádob (cisteren), většinou tažených koňmi.Čepoval se přímo z těchto cisteren do přinesených nádob, turisté jej ochutnávali po skleničkách, ale místní jej kupovali po celých kyblíkách, barelech a podobně, prostě co kdo přinesl. Tehdejší turisté jej ochutnávali, ale přiznám, že málo komu chutnal v podobě, která byla tehdy ke koupi. I dnes se dá koupit, ale ten je již vyrobený velkými profesionálními společnostmi a jeho chuť je již naprosto jiná, taková ta univerzálně stejná, jako jsou europiva, eurošpekáčky a pod. Kdo by chtěl koupit tento nápoj, prodává se v PET lahvích a je k dostání v prodejnách ruského zboží po celém česku a je docela dobrý. Je to však spíše již jen taková limonáda.
  • Máte li tedy chuť vyzkoušet co to byl pravý „Ruský chlebnyj kvas“ tak můžete podle následujícího receptu odzkoušet. Recept je přepsán z knihy – Blahoslavený sládek, autora Josefa Staňka.
  • Základní recept na kvas je tento. (Současně musím napsat, že množství ingrediencí není úplně směrodatné, v dalším textu popíši více)
  • Do varu uvedeme 25 litrů vody. Do vroucí vody přimícháme 400 gramů žitné mouky, 400 gramů žitného sladu, 800 gramů tence nakrájeného chleba. Celá tato směs se povaří (vznikne naprosto nevábná kaše) a nechá se ustát. Po vychladnutí se přecedí do jiné nádoby, přidá se 600 gramů cukru a trocha pekařských běžných kvasnic. Po rozpuštění cukru a kvasnic se přelije do lahví a po třech dnech je možno pít.
  • Obdoba základního receptu, jak jej vaří a nebo spíše se vařil v Rusku je následující. Zcela běžně je zvykem, že základ kvasu se neměřil, prostě se jen dle zvyklostí v nádobě s vodou rozmočil starý chléb (jaký byl po ruce) a tato chlebová kaše se doplnila kvasnicemi. Kolik bylo čeho neměřili, už to prostě měli tzv. v oku. Naběračkou se odebíral zkvašený nápoj a odebrané množství se zase doplňovalo dalším chlebem, vodou a případně cukrem. Teprve po několika takto doplněných dávkách a když byla již nádoba téměř plná kaše, se obsah vyhodil, ale spíše dal zvířatům ke zkrmení. No a začalo se opět znovu.
  • Tuto variantu kvasu si pamatuji ještě z doby kdy jsem byl na dovolené v Sovětském svazu a kvas jsme ochutnávali. A místní kolchozníci nám ukazovali jak jej dělají.
  • Kdo chce, může si to vyzkoušet a není nikde psáno, že musíte kvasit tak velké množství, můžete si klidně vyzkoušet v malém, například ve 3litrové lahvi od okurek, kdy naplníte na kousky nadrobený chléb asi tak do poloviny, doplníte vodou a chvíli povaříte. Potom doplníte trochou cukru, necháte zchladnout, dáte pekařské kvasnice a dáte na teplo obdobně, jako se dělá doma za oknem rybízové víno. Počkáte až se to rozkvasí a asi tak po třech dnech, můžete začít zkoušet ochutnávat. No a to je vše …
  • Comments are closed.

    viagra