Home » Aktuality, Vybíráme

Březnové pivo

1. Červen 2010 2 Komentářů

Březnové pivo – toť otázka.

Dle německých zvyklostí a podle jednoho z předpisů uvedených na stránách kolegů, jsem se rozhodl rovněž uvařit tento druh piva. Samozřejmě jsem si říkal co je na tom pivu tak zvláštního, že například v Mnichově jej speciálně naráží pan starosta a tím zahajuje celý festival piva.

Nikdy jsem tam nebyl a ani to zatím nepředpokládám z několika důvodů (nejde tak ani o cenu). Pivo se točí z velkých „tupláků“ a není možno ochutnávat menší. Piv je hodně a žízeň není tak velká. Navíc neumím německy, což by se dalo po nějakém to pivku i oželet, ale přece jen snad to někdy vyjde.

Teď už vážně, uvedené pivo jsem vařil v posledním dni měsíce března tohoto roku a samozřejmě, jako vždy 20 litrů. Recept je uveden v seznamu receptů. Tento recept jsem nevymýšlel. Jsou tam samozřejmě dvě změny a to způsob vaření a chmel. Hned to rozvedu.

Když prohlížíte stránky německých homebrewerů, snadno zjistíte, že milují infuzní vaření na rozdíl od nás v česku. U nás v česku se infuze považuje jen za určitý předstupeň pro dekokční vaření o dvou rmutech. Nemohu sám odpovědně posoudit co tyto rozdílné postupy uděljí s pivem, protože sám vařím přávě jen a pouze na dva rmuty a tedy dekokcí. Mám sice v PC prográmek i pro tento způsob varu, ale zatím jsem jej nikdy ještě nepoužil. Na to se chystám až letos pro nějaké to pšeničné. Tolik asi k typu vaření a tím druhým rozdílem je samozřejmě chmel. Nám je znám červeňák, Sládek a nebo Premiant. Za hranicemi je to mimo jiné chmel s označením Perla a mnoho jiných. Čili druh chmelu, který u nás nemáme a když by byl tak asi jen tak někde náhodou koupený.

Proto jsem samozřejmě toto březnové pivo uvařil na dva rmuty a za použití našich odrůd chmele. Mám tam kombinaci dvou druhů, kterou dávám prakticky stejně do všech piv, které vařím. Zde jsem tedy nemusel nijak bádat a vymýšlet. Vymýšlet se má jen tam, kde nám něco nevyhovuje. A tady jsem spokojen.  Po uvaření mladiny a jejím změření, jsem poněkud musel otřít pot z čela a měřit znovu, protože mladina měla vysokou stupňovitost. Naměřil jsem 18°, čili opravdu hodně vysoké číslo. Tak nějak jsem tomu moc nechtěl věřit, ale čísla jsou čísla a tak jsem dal mladinu kvasit do spilky (barelu) a pěkně v lednici a pěkně spodním kvašením. Kvasilo to krásně, pěna bohatá, barva a vůně docela zajímavá. Jen mne poněkud zaráželo pořád vysoké množství cukru. Kvasilo to týden, potom dva a nakonec to vše kvasilo 20 dní. Potom jsem již nevydržel a raději vše stočil do 5 l soudků, bez ohledu na to, že pořád bylo na hustoměru moc a moc cukru. (Normálně stáčím při hodnotě 4,5 – 5%) Přece jen jsem měl docela obavy, aby nedošlo k nějakým těm nevhodným změnám.

Po stočení do dvou soudkú a zbytku do PET lahví jsem už jen čekal. Mám ve zvyku po týdnu otestovat první láhev pro kontrolu jak bude várka vypadat. Barva, chuť i ta vůně – docela spokojenost, ale co mně zarazilo skoro žádná pěna a tedy skoro žádný CO2. Přesněji bych nazval, pěna, jako u anglických piv – tedy skoro žádná a bublinky skoro to samé.  Docela nemilá skutečnost. Chuť pořád sice dobrá, ale přece jen pořád protivně sladká. Tak jsem to nechal ležet dál a právě dnes (1.června) jsem si otevřel druhé, „červíček“ pořád hlodá. No a byl jsem opravdu mimořádně překvapen.

Sladkost hodně zmizela, pivo se vyčeřilo a vyčistilo. Chuť velmi příjemná a barva pěkná. Co mne překvapilo a co bylo tou velkou neznámou je pěna a ta byla hustá až krémová a protože sladu bylo hodně, tak i barva je krémová a ne bílá. A vůně je tedy opravdu moc moc pěkná, pivo velmi příjemně voní a opravdu musím říci a to zdůrazňuji „voní“. Neumím ji popsat, ale jedno je jisté. Tohle nebyl poslední březňák co jsem vařil. A nemusím vařit jen v březnu, že? A síla toho piva?

Řekl bych, že opravdu veliká, to se nedá pít, jako běžné pivo. To by se šlo asi rychle do kolen a nebo ještě níže. Vypili jsme pouze jednu PET lahev a musím říci, že je docela pěkně cítit, asi jako když jindy vypiju tak 5 dvanáctek. Budu muset toto pivko pít jen při návštěvách a ve svátek.  Skoro bych to nazval, jen jako degustaci a nebo na ochutnávku.

A protože pořád ještě není období Bierfestu v Mnichově, necháme tento březnový pokus pěkně ležet a odpočívat. Budeme se těšit co nám čas přinese. Myslím, že ještě trochu sníží pořád poměrně velkou sladkost a vyrovnají se chutě a barva, která je někde v rozmezí, jako polotmavé. Už teď se těším na konečný výsledek.

 Tolik tedy k dni dětí a na jejich počest, malý článeček o pivu jménem „Marzen jinak zvaný Březnové“. Možná, že jste se pousmáli a nebo Vám toto pivko připadne zajímavé, je možno jej kdykoliv u Vás doma vyzkoušet a samozřejmě budu rád za příspěvek. Osobně nejsem zastáncem sladších piv, jsem přece jen zvyklý na piva více hořká, ale toto pivo mne opravdu zaujalo svou vůní a chutí.

Tak přátelé „Dej bůh štěstí“

2 komentářů »

  • Sumenog komentoval:

    Moc hezký článek. Shodou okolností jsem letos taktéž poslední březnový den vařil märzen, dle receptu na tvých stránkách pod označením březňák č. 3 a výsledek mě překvapil stejně jako tebe. Nádherná temně hnědočervená barva, vůně nepopsatelná a chuť vlastně taky. Snad tam bylo dost karamelu. Mohu se zeptat jaký recept konkrétně jsi použil? V.

  • Sumenog komentoval:

    Tak pardon, už jsem to našel, já měl na mysli tvoje starší stránky. V.

viagra