Home » Aktuality

Sobota v Bayerethu

11. Srpen 2013 Bez komentáře

Sobota věštila počasí bez deště a sluníčko. Vyrazili jsme po ránu směrem do Německa až jsme nakonec dorazili do Bayereuthu. Nebyl jsem tam samozřejmě poprvé, protože občas tam vyrazíme za nákupy do místního nákupního centra. Tentokrát jsme, ale dělali vyjímku a udělali jsme si spíše procházkový den. Nakonec jsme se dostali i na historické náměstí toho města a do bylo tak kolem 10 hodiny dopoledne. Co nás zarazilo, bylo to, že náměstí bylo úplně plné a podotýkám, že tam nebyly žádné slavnosti ani nic jiného. Prostě stejný nápad dostalo snad celé město a sešli se na náměstí jen tak popovídat, posedět a něco pojíst a popít.

Tahleta atmosféra Vás dostane a skončili jsme úplně stejně – klídek, piánko jen tak sedět a koukat. Přiznám, že jsme čekali, že před obědem se situace poněkud uklidní a obyvatelé města půjdou domů vařit oběd a potom lehnout na kanape.

Nic z toho nebylo pravda. Před polednem lidí ještě přibylo a všichni se oddávali jídlům v místních restauracích a na letních zahrádkách. Tak do 16 hodin odpoledne, byly všechny letní zahrádky totálně narvané a na židle se čekalo. Jak jsem psal, nebyl jsem tam poprvé, ale takto narvané náměstí jsem ještě neviděl.

.

Neodolal jsem samozřejmě obědu a nějakému tomu pivku. Bayereuth je městem piva a je to také všude pěkně vidět. Pijí se jen místní regionální piva a nejčastěji samozřejmě je to pivo pšeničné, které naprosto vede. Stejné je to i v obchodech, kde je těchto piv uvedeno nejvíce.

.

Co jsem si dal k obědu? Německy neumím a tak jsem pokukoval po ostatních stolech, co se kde obědvá. Zaujal mne oběd, kdy na talíři byl poměrně veliký kulatý bramborový knedlík, ale ne takový, jako se vaří tady u nás. Je takový hodně pružný a poměrně dost lepivý. K tomu opravdu kus pečené plece i s tím tlustým těsně pod kůží a bohatě podlito šťávou. Vedle na talířku zelný salát z čerstvého zelí politý vysmaženým špekem. Prostě paráda, uznejte, že k tomuhle nemůže pasovat nic jiného než pivo.

První pivo bylo samozřejmě pšeničné a manželka si dala jejich Pilsner. Jaká pivka byla? Pšeničné pivo prostě umějí, tady není co dodat, mimo jedné zvláštnosti. Pivo mají v lahvích a vždy je nalévají do sklenic tak, že nalijí skoro všechno pivo, počkají až pěna trochu sedne a zbytek piva se v lahvi lehce protřepe, aby se kvasnice zvířily a teprve potom se naleje do sklenice. Nejdříve jsem na to koukal dost divně a potom jsem viděl, že to tak dělají i v jiných restauracích. Je to tam naprosto běžná záležitost.

Pilsner, který si dala manželka bylo podle nich označený, jako speciál a já bych ho popsal asi takto. Pivo je vařené z velmi světlého sladu, barva značně vybledlá. Hořké tak akorát, ale chuť velmi řídká, mělo to jen tu výhodu, že při velkých vedrech se asi člověk tak rychle neopivní. Pro zpravení chuti si nakonec manželka dala pivo řezané, což byl problém, protože to neznají. Já neumím německy, číšník neuměl anglicky a tak pomohly ruce, kdy jsme mu museli ukázat, kam nalije světlé pivo a kam pivo černé, nakonec to pochopil a takhle to pivo bylo dobré. To já, ale jako řidič už popíjel jen pivo sice pšeničné, ale s označením „Alkohol Free“

Takhle tedy nakonec proběhl výlet, který nebyl brán, jako výlet za pivem i když tak nakonec skončil.

Tak ahoj pivníci zase při jiném výletě.

Historická radnice s restaurací

 

Stylová obsluha - kožené kalhoty

 

Pšeničné pivo

 

Pilsner

 

Výčep

 

Restaurace

 

Comments are closed.

viagra